Otočil se, rozhlédl se po kuchyni. Vypadal, že rozmýšlí, do čeho praští. Mishi vytáhla několik fotek a s přicházejícími slzami je dala nazpět.

„Promiň, Tayi, já… nechtěla jsem, aby to někdo věděl.”

„NECHTĚLA?!!!” zakřičel. „Jako JAK jsi to jako nechtěla?! Dopis přes kurýra svému bývalému? To si vážně myslíš, že jsou takoví idioti?!”

Mishi se polekala jeho náhlého výpadu a se zaškubnutím rozmrkala zaslzené oči. Tayův křik byl jejím viditelným strachem umírněn. Přesto vztek neovládnul.

„Musel jsem kvůli tobě přerušit jednání s Goladerem!” pokračoval. „Vypadal jsem před ním jako debil! Pak jsem jako debil musel letět půl noci do Kity, abych následně byl za ještě většího podváděného debila před celou redakcí! S blaženým výrazem koukali, jak solím!”

„Promiň,” vzdychla Mishi.

„Ale…,” zastavil se, aby úplně nevyletěl, „pořád to nejsem já, kdo je tady mezi náma dvěma ten největší debil. Rohn?! To myslíš vážně?! Takovej vysranej kretén!!!”

Na to se v Mishi všechno dotčením vzepřelo.

„Tohle nebudu poslouchat,” odsekla mu.

Pokusila se z hádky uniknout do ložnice, ale Tay chytil pohotově dveře a nedovolil jí zavřít.

„Ani ho neznáš!” křikla na Taye, když se o zavření přetahovali.

Bylo to zbytečné. Přesunula se ke skříni a začala z ní vyhazovat na postel své oblečení. Tay zůstal na prahu ložnice a sledoval, jak Mishi vytahuje kufr a zuřivě balí.

„A ty ho znáš?!” spustil na ni, „Už jsi zapomněla, proč tě nechal?! Není ti divný, že má najednou zájem?! Teď, když jsi vdaná a z rozvodu můžeš pěkně těžit?!”

„Jasně, všichni chtějí jenom tvoje prachy,” zasyčela. „To je tvůj svět, Tarisi, ne můj! Nech si ho. Nech si všechno! Nech si svoje prachy, nech si tenhle barák, nech si svý ubohý jméno!” naházela rázně s dynamikou svých slov poslední kousky do zavazadla.

„Tak já jsem teď ten špatnej?! A on je teda poklad. Vysral se na tebe, když jsi měla umřít. Vysere se na tebe znova, až zjistí, že ze mě nebudeš nic mít! Co se to s tebou stalo?! Jsi neuvěřitelně blbá, když věříš, že tě najednou miluje!”

„To si piš, že mě miluje!” křikla Mishi a ve svém utvrzení nalezla sílu. Prošla rychlým krokem kolem Taye do předsíně. „To je něco, co ty nikdy nepochopíš, Tarisi. On není takový jako ty.”

„Takový jako já?!”

„Jo. Rohn není takový ubožák, jako jsi ty. Ty tady vůbec nemluv o lásce. Ani nevíš, co to je někoho milovat! Neumíš se druhého ani dotknout, jsi úplně k pláči! Jsi jako chlap tak k ničemu, že jediný způsob, jak bys ty mohl mít ženu, je sepsat s ní smlouvu a narvat do ní majlant!”

Sebrala si kabát z botníku a zasadila: „Tak si kup jinou, já tě už nechci nikdy vidět!”